U sedláka na dvoře bylo vždy slyšet plno štěbetání a syčení hus, mečení koz, bučení
krav, kokrhání kohouta a kdákání slepic, štěkot psů a mňoukání koček a z ohrady se
ozývaly ovečky svým béé.
Všechna ta zvířátka žila spokojeně, sedlák se selkou se o ně pečlivě starali, nešet-
řili krmením. Ba dokonce měli pro ně i pochvalu a pohlazení.
K hejnu drůbeže patřila i slepička s kohoutkem. Celý den spolu chodili po dvoře,
zobali zrní, které jim hospodář nasypal, nebo prohrabávali trávník a hledali v hlíně
broučky a semínka. Stala se z nich nerozlučná dvojice. Celičký den se nespustili z očí.
Přišel krásně barevný podzim a slepička s kohoutkem se rozhodli, že se půjdou
podívat do lesa. Zrána vyšli ze dvora a byli opravdu spokojeni.
Kam se podívali, všude rostly houby a lesní plody.
Kohoutek si se slepičkou pochvaloval, jaká je to pěkná procházka, a což teprve
až dojdou na ten veliký palouk plný dobrého zobání!
To bude ale hezký den!
133